- Vlastnohlavě
Příspěvky
Každý má svého Žida (verze druhá)
15. 11. 2012
Jsem sentimentální trouba, která podlehla naléhání kamarádky, a vlastnímu egu, které mi už roky kladlo nepříjemnou otázku jestli to vůbec šlo napsat, aby to skončilo dobře a uniklo patosu.
Obávám se, že poslední podmínku jsem nesplnila.
Zbytek nechám na posouzení jiným...
"Rok 1941 znamenal mnohé. Pro někoho smrt...
Nebo také přátelství, které se smrti nebojí."
Zaprodán
27. 9. 2010
Povídka, kterou jsem z náhlého hnutí mysli nabídla Keiro do SONPu.
Mám pocit, že soutěže zkrátka nejsou moje parketa, nicméně aspoň jsem to zkusila. :-)
Osudová noc... Jeden mladý mnich... Jeden hřích... Jedna kniha...
Žánr: historická slashová fikce
Přístupnost: 15+
Status příběhu: jednorázovka s možným pokračováním (které však není jisté)
Každý má svého Žida...
23. 10. 2008
Rok 1941 znamenal mnohé. Pro někoho smrt...
Nebo také přátelství, které se smrti nebojí.
Zhlédla jsem se v komorních příbězích. (Ano, tak tomu říkám.:-) A jak zjišťuji, tak moje inspirace přichází zcela nečekaně. Třeba tady na počátku stál film Musíme si pomáhat. A konkrétní scénu už nechám na vašem posouzení...
Na film se určitě podívejte. Když pro nic jiného, tak proto, že je skutečně nádherný.
V dešti
30. 9. 2008
Na začátku jich bylo třináct. Na konci už zůstali jen dva...
Na téhle povídce má přímo lví podíl knihy Fredericka Forsytha (že už jste to jméno někde slyšeli, há?:-)) Žoldáci.
Ale aby to všechno nespadlo jen na autora legendárního "Dnu pro Šakala"... I Robert Fulghum tady zanechal mým prostřednictvím svou stopu. A já doufám, že se pro to nebudete zlobit.:-)
Noc
16. 8. 2008
Noc. Tolik různých přirovnání a metafor s ní můžeme spojit. Prosté slovo ze tří písmen a přece se tolik zamíchává do osudů lidí…
P.S.: Povídku berte s rezervou, byl to chvilkový nápad sepsaný na pomezí půlnoci za zvuků Vangelisova Dobytí ráje.
P.P.S.: Námět pochází z jednoho předlouhého rozhovoru na podobné téma. Takže pokud se něco podobného ještě objeví, vězte, že to není plagiátorství, ani nic podobného. To je jen souhra myšlenek.:-)
Unesený
22. 2. 2008
Trocha yaoi, trocha experimentu, trocha duchařiny...
Dva muži zavření v oceové krabici. Jeden se ptá, druhý odpovídá... Oběť. Policejní psycholog.
A bůh pláče...
29. 9. 2007
Systém se nemýlí. Systém je naprosto spolehlivý. Vždycky...
V povídce je použit text písně Jaromíra Nohavici: Zítra ráno v pět.
Jinak veškerá básnická tvorba je mým vlastnictvím.